Vítám tě na mém webu plném her, kvízů a videí
Vítám tě na mém webu plném her, kvízů a videí
Každý den se rozhoduješ si o tom, jak se Ti bude v životě dařit. NEPODCEŇUJ SVÁ ROZHODNUTÍ.
My ti tady na této stránce ukážeme jak se správně rozhodovat, ale taky ti ukážeme, jak se díky špatnému rozhodnutí dostat do mega průšvihu.
Teď si pro zajímavost přečti o rozhodnutích, která se udála v dávných dobách, ale svým významem vešla do historie. Pak si zahraj hru, která je dole vlevo, schválně jestli mě porazíš.
Nemusíš být Supermanem, ani Hulkem, abys dokázal(a) spousta věcí. Nepotřebuješ mít nadpřirozené schopnosti, ani kamarády z vesmíru, abys dokázal(a) dělat správné věci.
Nemusíš být Supermanem, ani Hulkem, abys dokázal(a) spousta věcí. Nepotřebuješ mít nadpřirozené schopnosti, ani kamarády z vesmíru, abys dokázal(a) dělat správné věci.
Podle starých pověstí byl vladyka Horymír odsouzen k trestu smrti . Před popravou chtěl Kníže Křesomysl odsouzenci splnit poslední přání: projet se na svém milovaném koni Šemíkovi. Horymír s Šemíkem objeli vyšehradské nádvoří. Najednou se Horymír rozhodl pobídnout svého koně víc než obvykle. Šemík přeskočil hradby a se skály, na které stál hrad Vyšehrad, skokem do Vltavy svého pána zachránil. Udivený kníže udělil Horymírovi milost. Kůň Šemík však skok nepřežil a je pochován v Neumětelích, sídle vladyky Horymíra, kde stojí dodnes jeho hrobka.
Rozhodování je jedna z nejdůležitějších dovedností člověka, která má vliv na kvalitu našeho života. Umíme-li se dobře rozhodovat a ještě ve správný čas, je reálný předpoklad, že svůj život prožije o mnoho lépe, než když se rozhodujeme špatně nebo vůbec.
Rozhodujeme se každý den
V předchozí části jsme se dozvěděli o důležitosti rozhodnutí. Když se ráno rozhodnu, že si vezmu starou mikinu, tak jsem ve škole za trubku, ale druhý den je to zas v normálu. Pak jsou tu super důležitá rozhodnutí. Já začal například s kámošema sázet. Ne stromky, ale na fotbalové západy a o prašule. Myslel jsem, že když hraju sleduju fotbal, tak to dám, ale nějak se to zvrtlo. Byl jsem z toho hotovson a udělal ještě blbější rozhodnutí a přišel o všechny peníze.
Klikni na komiks vedle a počti si o tom. Moc u toho ale nebreč :).
Denně uděláme plno rozhodnutí, od těch bezvýznamných, jestli si lehnu na pravý nebo levý bok, jakou si zahraju v mobilu hru, nebo jestli se uprdnu nahlas nebo hodně nahlas. Pak jsou tu středně důležitá rozhodnutí - co si vezmu na sebe, co si dám k jídlu, co pověsím na instagram . Nakonec jsou ty mega zásadní životních rozhodnutí - s kým se budu kamarádit, s kým budu chodit (co kdyby se z toho vyklubal vztah na celý život), co bude můj koníček, čím se budu jednou život… Každé s těchto rozhodnutí sebou nese nějaký důsledek Jedno špatné rozhodnutí může i inteligentnímu člověku zadělat na problémy. já bych o tom mohli vyprávět: Mám kámoše, který má moc hezkou sestru, sice starší, ale dobrou. Před ní jsem se chtěl předvést a začal jsem dělat jedno blbé rozhodnutí za druhým až z toho byl pořádný průšvih.
No nakonec podívej se na to...
Právě jsi na mém příkladu viděl(a), jak je to jednoduché a rychlé prohrát během několika měsíců tolik peněz a dostat se na úplné dno. Přišel jsem o peníze, kamarády, důvěru rodičů, na fotbal jsem přestal chodit a ve škole to bylo taky dost na prd. Průšvih - kam se podíváš. PŘEKROČIL JSEM SVŮJ RUBIKON, což znamená, že jsem udělal rozhodnutí, jehož důsledky už nelze vzít zpět. Byl jsem na dně. V takovém případě již musí pomoci odborníci.
Sportovní sázení je veliká lákačka. Stačí uhodnout výsledek utkání a pokud je tip správný, vyplatí sázková kancelář výhru, která závisí výši kursu. To zní dobře, ne? Když je ale tip špatný, hráč prohrává svou vsazenou částku. To byl můj případ. Bez znalostí, jen tak na náhodu jsem to tam napálil a prohrál všechno, co babička leta pro mě šetřila. Depka přišla během vteřiny a držela se dlouuuuhou dobu. Pokud chce hráč vyhrát hodně peněz a málo vsadit, tak musí vsadit na hodně utkání a všechny je uhodnout. V tom je ale ten háček. Je to podobné jako třeba u testu z fyziky, kdy je připraveno 10 otázek. Vsadil(a) by sis na sebe, že na všechny otázky odpovíš správně? Pokud uděláš jen jednu chybu, o všechny vsazené peníze přijdeš. To je sportovní sázení.
Video: O hře a sázení
Hrajme si, bavme se, dávejme si nachytávky, sázejme se, ale nikdy ne o peníze.
Video: O hře a sázení
Hrajme si, bavme se, dávejme si nachytávky, sázejme se, ale nikdy ne o peníze.
Ezop je považován za zakladatele řecké bajky a dodnes se o něm a jeho bajkách učíme ve škole. Ezop byl otrokem u boháče Xanthose někdy v 6. století před naším letopočtem. Ten se při jakémsi večírku v povznesené náladě vsadil, že vypije moře. V sázce byl všechen jeho majetek. Když druhý den vystřízlivěl, pochopil, že udělal hloupost. Poslal tedy pro Ezopa, aby mu s tím problémem nějak pomohl. Ezop, který byl velmi moudrý, sečtělý a nápaditý člověk, odešel na mořskou pláž, kde už čekali zvědavci, až boháč vypije moře. Ezop davu oznámil, že jeho pán klidně moře vypije, ale musí to být opravdu jen moře. Nejdřív však musí zmizet řeka, které do něj vtéká. Že vypije i řeku se přece nevsadil, že? A jelikož tok řeky do moře nešlo nijak zastavit, sázka byla zrušena a Ezopův pán si své bohatství mohl nechat. A aby se Ezopovi nějak odvděčil, rozhodl se dát mu svobodu. Volný Ezop pak procestoval velkou část Středomoří, kde se proslavil jako vypravěč svých bajek, které známe dodnes.
V proběhu věků se lidé nesmyslně sázeli o svůj majetek. Ne všechny sázky měly takto dobrý konec. V mnoha případech sázkař nejenže přišel o majetek, ale i život, který si následně sám sebral.
Sázka je pro mnohé z nás velké lákadlo. Je to jisté „pobláznění“ se do možnosti zbohatnutí během velmi krátké chvíle. Je to touha po přepychu a bohatství. To ale musí hráč vyhrát a to není nikdy zaručeno. Pokud ale získá větší výhru, následuje stav euforie Prohra má hlubší význam než výhra, protože nám přináší problémy. Čím je prohra větší, tím jsou větší i problémy. Někdy může člověka připravit o vše.
My vám nebudeme povídat žádný tragický příběh, ale skutečný příběh ze soutěže Rubikon, který v historii několikrát opakoval:
Soutěž Rubikon je u konce a Žlutí jsou v euforii. Vítězí. Dostávají za první místo outdoorovou kameru. Moderátor ale přichází s další nabídkou, aby vsadili svoji výhru. Kdo hodí třemi kostkami tři šestky, ten může získat nový herní notebook. Pokud to nehodí, ztrácí výhru. Stačí jen hodit a osud vše zařídí. Šance není veliká, ale je tu. Všichni tuto hru již znají z Rubikonu on-line, kde si ji zkoušeli na zkoušku. Zkušenosti mají. Tady jde ale o notebook. Moderátor postupně všechny obchází a ptá se na odpověď. Postupně všichni odmítají, mohou si ale hodit na zkoušku. Klára čtvrtá v pořadí hází dvě 6 a jednu 5. To zviklalo Frantu, který se rozhodl vsadit na náhodu a jít do risku. Diváci, moderátor, porota, soutěžící byli v napětí, jak to dopadne. Franta bere tři velké kostky, cítí takové vzrušení, ve kterém se míchá silná obava z prohry a naděje na slast výhry. Je tak rozrušen, že nevnímá vůbec nic, srdce mu buší a hází tři kostky na zem. Nepadla ani jedna šestka. Frantovi se ze zklamání udělalo špatně, okamžitě věděl, že to bylo fakt blbé rozhodnutí. Kdyby to šlo vrátit, tak by do toho Franta nešel. To už moderátor natahuje ruku a Franta se smutně loučí se svoji outdootovou kamerou, kterou vrací moderátorovi.
Správné rozhodování vám pomůže v tom nikdy se nedostat do podobné situace jako jsem se dostal já. Naopak vám může pomoci ke splnění vaší přání a záměrů. Jen je důležité mít k k rozhodování dostatek informací a přemýšlet, co moje rozhodnutí může způsobit. Například při sázení jsem viděl jen to, že zbohatnu a Jana se do mě zamiluje. Vůbec jsem nepřemýšlel o tom, že bych prohrál všechny peníze, které mi dala babička. A už vůbec by mě nenapadlo, že se takhle zhorším ve škole, přestanu hrát fotbal a způsobím takové stresy mým rodičům. Teď tu mám pro vás takovou šikovnou věc, která může pomoci správně a zodpovědně se rozhodovat. Podívejte se na ní. Pořádně.
Rozhodování podle náhody znamená, že nemůžeš výsledek svého rozhodnutí nijak ovlivnit, nemáš jej ve svých rukou. Jako já, kdy jsem vsadil 10 tisíc na jeden zápas, o kterém jsem nevěděl vůbec nic. Sázky na náhodu mě dostaly na dno.
Tvé rozhodnutí není volbou na základě poznatků, vědomostí nebo dovedností, ale je to jen nahodilá volba/sázka, která zpravidla končí neúspěchem.
Podívej se na video vedle a přemýšlej o tom, jestli by Tomáš vyhrál i příště. Přemýšlej také, při hře Člověče nozlob se! může porazit děcko dospělého.
A tohle video to jasně ukazuje. Nerozhodují zkušenosti, ani vědomosti, ani dovednosti. Všechno je jen náhoda, kterou členové kladenského Quest klubu nemají šanci žádným způsobem ovlivnit. Dobře se ale pobavili.
A tohle video to jasně ukazuje. Nerozhodují zkušenosti, ani vědomosti, ani dovednosti. Všechno je jen náhoda, kterou členové kladenského Quest klubu nemají šanci žádným způsobem ovlivnit. Dobře se ale pobavili.
Název naznačuje, že něco zkusíme a je to chyba, tak to zkusíme znova a znova, dokud to nevyjde. Většinou, ale tolik pokusů nemáme. V případě rozhodování na základě pokusu – omylu se rozhodujeme prostřednictvím náhodného zkoušení různých možností. Zpravidla nemůžeme výsledek svého rozhodnutí nijak ovlivnit. Příkladem může být návštěva cizí země, kde mají úplně jiné jídlo než u nás. Zkoušíme různá jídla a buď nám chutná nebo ne, nejhorší varianta je, že se nám udělá špatně. Jiné je to, když vsadíme o hromadu peněz na číslo nebo na něco, co neumíme a nedáme to.. To je pak výprask na holou. Pokus omyl je rozhodovací metoda dost na nic, ale občas to vyjde, například když uhádneme správnou odpověď v testu.
Dostaneš otázku a když nevíš, tak ti dpoluhráči okamžitě chrstnou sklenici vody do obličeje. Jinak hezká ukázka rozdílem mezi pokusem - omylem a vědomostmi.
Dostaneš otázku a když nevíš, tak ti dpoluhráči okamžitě chrstnou sklenici vody do obličeje. Jinak hezká ukázka rozdílem mezi pokusem - omylem a vědomostmi.
Film Císařův pekař – Pekařův císař hezky ukazoval alchymisty, kteří pracovali a rozhodovali se na základě pokusu omylu. Rudolf II. Habsburský podporoval výrobu zlata a elixíru mládí a nelitoval do toho investovat mnoho peněz. Ve filmu ještě můžeme vidět dalšího alchymistu, který rozbíjí atom olova kovadlinou.
Připomeňme si legendární rozhovor z této veselohry:
Rudolf II.: „Zde vyrábíme zlato ze švestek... No řekni, jak to děláš?” Alchymista: „Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu, džalala, džalala-a, a paprťála... patláma, patláma, patláma a žbrluch!“ Rudolf II.: „Hhm! Tak vidíte! My mu nerozumíme, ale my mu věříme. Co máme dělat, když nemáme tlumočníka. My ho stejně jednou vyhodíme! Patláma, patláma!” Alchymista: „Paprťála, paprťála.“
V tomto případě se metoda pokus omyl neosvědčila, elixír života nebo výroba zlata, nic z toho se pochopitelně nepodařilo, nicméně díky ní něco přeci jen víme s jistotou, že ze švestek zlato určitě neuděláme.
Podívej se na video z doby Rudolfa II.: ZDE
Rozhodování na základě zkušeností je metoda stará, jak lidstvo samo. Jde pračlověk pralesem, vidí praplody nebo prazeleninu. Kousne do praplodu a smůlička - je jedovatej. Když přežije, tak získá novou zkušenost, že tenhle praplod už nemá nikdy zhltat.
Rozhodování na základě zkušeností znamená, že se rozhodujeme díky tomu, co jsme zažili, prožili nebo vyzkoušeli v průběhu našeho života. Když se nad svými rozhodnutími zamyslíme a trošku je nějak tak probere, právě tady – přímo z nich – získáváme další a nové zkušenosti, díky kterým se bude moct příště ještě lépe rozhodnout. Já například vím, že nebudu investovat peníze do nesmyslných sázek. Místo toho si radši koupím nového mobila, noťas nebo jinou radůstku. Easy peasy, ne?
Zkušenosti hrají v životě ohromnou roli. Pokud jsou ale dobré, například v nachytávkách se bez nich neobejdeš. Na videu uvidíš, jak si členové Quest klubu připravili dobrou nachytávku s provazy.
Zkušenosti hrají v životě ohromnou roli. Pokud jsou ale dobré, například v nachytávkách se bez nich neobejdeš. Na videu uvidíš, jak si členové Quest klubu připravili dobrou nachytávku s provazy.
Zkušenosti je souhrn znalostí, které nás učí sám život Získáváme je po celý život, každou situací, kterou prožijeme. Už od malička víme, že u maminky najdeme vždycky zastání, ve školce víme, že tenhle kluk je rošťák a vždycky nás napálí a dobrého kamaráda poznáme, až když máme nějaké problémy, Řada lidí říká, že zkušenosti jsou pro praktický život důležitější, než vědomosti získané ve škole, proto se v českých školách uchytil citát „Neuč se, život tě naučí“. Nicméně zkušeností časem ukáží, že toto není úplně pravda a bez vědomostí získaných ve škole bychom byli v životě dost bezradní.
Pozor také na zkušenosti, o kterých si myslíme, že máme, ale nemáme. Patrik z komiksu si myslel, že má velké zkušenosti se sportem a dokáže určit, který tým zvítězí a který prohraje. Tato ne-zkušenost ho stála desítky tisíc, navíc ještě neměl zkušenosti s těžkými životními situacemi a utekl z domova.
Při bolení hlavy si dávají na ní lidé studený zábal. Jejich zkušenost jim říká, že studený zábal pomáhá a tak to dělají stále dokola. Jednoho dne hlava třeští po studeném zábalu jako blázen. Je to tím, že hlava bolí díky stuhlým svalům a studený zábal situaci ještě zhorší. Zde naopak pomůže teplý obklad. Problémy nastávají, když máme dobré zkušenosti s lidmi, kteří jsou ve skutečnosti opační. To nás může stát mnoho problémů.
Na závěr tu máme několik citátů od moudrých lidí:
Zkušenost, na rozdíl od vědění, ví, ale neví, proč. (Aristotelés ze Stageiry)
Zkušenost je drahá škola. hlupáci nechtějí do jiné chodit (Benjamin Franklin)
Hlupák se nemění, neboť čas míjí a zkušenost se mu vyhýbá (Alexandr Sergejevič Puškin)
Zkušenost je slovo, kterým nazýváme své chyby a omyly (Luciuis Annaeus Seneca)
Marek z osmičky si půjčuje peníze na svačinu a nevrací je. To se o něm všeobecně ví. Jednou přišel i za mnou, ať mu půjčím, že mi je určitě vrátím. Bylo jasné, že je nevrátí, to je jasná věc, tak jsem mu doporučil nějakou šikovnou brigádičku. Marek si ale půjčil u Helči.
Při rozhodování na základě informací člověk musí poznat, jaké informace jsou pro něj důležité a potřebné, aby se správně rozhodl. Tyhle informace musí pak dále vyhledat (třeba na internetu nebo se zeptat), popřemýšlet o nich, vyhodnotit je a díky nim potom udělat dobré rozhodnutí. Já jsem například Markovi nepůjčil. Helča to nedala, tedy v tomto případě dala.
Když člověk získá informace, správně si o nich popřemýšlí, nějak je rozebere, něco si k nim dohledá a dokáže získané informace využít při řešení svého problému, má člověk velkou šanci na to, aby udělal správné rozhodnutí.
Podívej se na video, kde tři holky soutěží v tom, kdo za 10 minut udělá nejvíc selfíček s dalšími návštěvníky obchodního centra. O vítězce rozhodují informace - kam poběží, jestli mezi kupující nebo do odpočinkové zóny, koho oslovím, kdo mě neodmítne... Důležitá je taky rychlost, nebát se odmítnutí, neptat se, přiběhnout, fotit a běžet dál.
Podívej se na video, kde tři holky soutěží v tom, kdo za 10 minut udělá nejvíc selfíček s dalšími návštěvníky obchodního centra. O vítězce rozhodují informace - kam poběží, jestli mezi kupující nebo do odpočinkové zóny, koho oslovím, kdo mě neodmítne... Důležitá je taky rychlost, nebát se odmítnutí, neptat se, přiběhnout, fotit a běžet dál.
Informace – to je pro nás to, co tvoří zprávy, různý články, naučné knihy, dokumenty v televizi, různá sdělení, objasnění, nějaký důležitý vysvětlení od našich rodičů či učitelů nebo různá poučení. Informace, to jsou třeba čísla nebo znaky, údaje, vysvětlivky, povely, instrukce, příkazy a spoustu dalšího. Informace nás dělají chytřejšími. Víme a známe díky nim mnohem víc věcí. Ať už jsou důležité hodně nebo skoro vůbec. To, jak jsou informace kvalitní, můžeme poznat podle toho, kolik nás toho daná informace naučila. Jestli hodně nebo téměř nic. Informace, které máme k dispozici, budou vždycky ovlivňovat naše rozhodování v různých situacích. A vlastně ani nemusí záležet na tom, jestli jsou tyhle informace pravdivé nebo jestli nejsou. Vždycky nás budou ovlivňovat.
Tady jde o to, že si víme, jak se dobře rozhodovat. Věříme informacím a umíme je získat. Pak známe rozhodovací postup. Ten si přečti vpravo dole. Pak je dobré znát nějaké další rozhodovací metody. Ty najdeš v rozhodování dole. Pak už jen vybereme to nejlepší možnost a je rozhodnuto.
Tady je důležité mít spoustu vědomostí, které máme ze školy, když se učíme sami doma, když posloucháme zajímavý rozhovor, když si přečteme zajímavou knihu nebo když nám někdo něco vysvětlil. Čím víc vědomostí člověk (nebo tedy – čím plnější tuhle složku) má, tím má i větší šanci na dobré rozhodnutí. Potřebuji nový mobil nebo lyže a rozumím tomu, tak udělám dobré rozhodnutí velmi jednoduše. To samé platí o testu ve škole. To samé platí o soutěži, kde sázím ne své vědomosti. Když umím, tak je to raz dva.
Je to jako ve škole, kdo je připraven na zkoušení, ten dostane dobrou známku. Kdo, ne – ten to zkouší uhádnout. Většinou marně. Stejné je to i s rozhodováním: Kdo ví, jak se rozhodovat, ten se zpravidla rozhoduje dobře.
Je to jako ve škole, kdo je připraven na zkoušení, ten dostane dobrou známku. Kdo, ne – ten to zkouší uhádnout. Většinou marně. Stejné je to i s rozhodováním: Kdo ví, jak se rozhodovat, ten se zpravidla rozhoduje dobře.
Matěj z pohádky Nejkrásnější hádanka byl pěkný kujón a měl tak velké vědomosti v luštění hádanek, že ho nikdy nikdo nepřehádal. Ani chviličku nezaváhal, když se dozvěděl, že princezna Rozmarýnka nabídla odměnu tomu, kdo ji přehádá.
Před zámkem stojí obrovská fronta hadačů, kteří prahnou po odměně. Nejsou moc úspěšní a Rozmarýnku to brzy přestane bavit, proto nechá vyhlásit, že ten, kdo neuhodne její hádanky, přijde o uši a špičku nosu. Hned nastalo haló. Najednou si nikdo nevěřil a všichni začali prchat pryč od zámku – princ, boháč i chlapík z chudších vrstev. Zůstal jen jeden, Matěj, který si natolik věřil, že vsadil na své vědomosti uši i nos.
Nevěřil mu nikdo a všichni si z něj tropili legraci a nazývali jej princem z Nemanic, tedy že je pako. Princezna byla sympatická i chytrá, ale ukázalo se, že takové vědomosti jako Matěj prostě nemá. Ten ji s přehledem přehádal. Naštěstí ona nevsadila ani uši, ani nos, jen pořádnýho hubana na tvář, tedy vlastně pusu neboli polibek.
Matěj tak díky svým vědomostem získal dobré postavení, nějakou tu zlatku a později i dívku svých snů. A tak to má být. Kdo umí, ten umí, tak to prostě je.
Řada lidí má plno vědomostí o všem možném, ale nevyužívá jich. To jsou vědomosti k ničemu. Důležité je učit se pro život, abychom mohli naše vědomosti běžně využívat.
Jak se rozhodujeme, když se rozhodujeme podle dovedností? Don't worry, je to easy. Když máš vědomosti o rozhodování, tak to víš, ale když máš rozhodovací skilly, tak to děláš. Vybíráš tu nejlepší možnost, která se Ti při rozhodování nabízí. A děláš to běžně. Prostě se rozhoduješ podle svých dovedností a skillů, který jsi nastřádal v průběhu celého svého života. A tyhle skilly jsi získával tím, že jsi na něčem usilovně makal nebo makala. To neplatí jen o rozhodování, ale o řadě dalších skillech – ve sportu, technice, umění… A když přijde ta chvíle, tak si na sebe vsadíš, protože víš, že to dáš.
Patrik
Každý z nás něco umí, někdo dobře zpívá, jiný dobře paří hry na počítači, další zas umí dělat srandičky. Musím v tom být, ale fakt dobrej, abych si na sebe vsadil. Pokud ne, je třeba na sobě makat. Členové neumí moc cvrnkat s krabičkou. Přesto do toho šli. Když jde o legraci, tak je to OK.
Každý z nás něco umí, někdo dobře zpívá, jiný dobře paří hry na počítači, další zas umí dělat srandičky. Musím v tom být, ale fakt dobrej, abych si na sebe vsadil. Pokud ne, je třeba na sobě makat. Členové neumí moc cvrnkat s krabičkou. Přesto do toho šli. Když jde o legraci, tak je to OK.
Biblický král Šalamoun, král Izraele, se zase proslavil svým moudrým rozhodováním a lidé za ním přicházeli pro spravedlivé rady. Jednoho dne přišly k jeho dvoru dvě ženy a prosily o pomoc. První žena řekla: „S touto ženou žiji ve stejném domě. Před pár dny se nám oběma narodilo dítě. Její dítě zemřelo, ale ona ukradla to moje a nyní tvrdí, že patří jí.“
„Ne, to tvoje dítě zemřelo!“ vykřikla druhá žena. „Tohle dítě patří mně, poznám přece, že je moje!“ Pak král Šalamoun udělal překvapivé rozhodnutí, které bralo lidem dech svou neuvěřitelnou krutostí: „Přineste meč!“ přikázal král Šalamoun jednomu ze svých strážců. Když ho muž donesl, král Šalamoun mu poručil: „A teď to dítě rozsekni na dvě poloviny a každé ženě dej jednu půlku.“
Dítě ale ve skutečnosti zabít nechtěl. Avšak jedna z žen zvolala: „Ano, zabij to dítě, ať ho nemůže mít ani jedna z nás!“ Ale druhá žena zaprosila: „Můj pane, nezabíjej to dítě. Dej ho té druhé ženě a nech ho žít.“ Král Šalamoun poznal, že tohle je skutečná matka, a vrátil jí její dítě.
Toto je mistrovská úroveň v rozhodování, kterou já nedal. Vsadil jsem velký peníze na zápas, kde jsem neznal ani názvy týmů. Netušil jsem ale, kolika lidem způsobím problémy a depku. Rodiče se mnou zažili hustopeklo, táta měl problémy s penězi na opravu auta a málem přišel o práci. Pro kamarády to byla také celkem rychta, protože se mi stále snažili pomoci. Vedle toho jsem zaměstnal třídního, školního psychologa, chodil jsem adiktologovi, měl přísný režim, prostě mega pruda, ale zabralo to.
Tímto úvodem chci naznačit, že při rozhodování je třeba myslet na to, co moje rozhodnutí způsobí – mně, rodičům, kamarádům, spolužákům a dalším lidem. Musím být také připraven nést za své rozhodnutí vinu a popřípadě i přijmout trest.
Tomáš vyzývá veroniku k tanečnímu betlu, přestože ví, že Veronika je dobrá tanečnice, má tanec ráda a navíc sportuje. To samé ví Veronika o Tomášovi. Ví ale, že pokud se rozhodne do toho jít, tak sázku prohraje a skončí na ulici jako bezdomovec. Má totiž informace, které jí jednoznačně radí, jak se rozhodnout. Stačí se podívat na toto video.
Tomáš vyzývá veroniku k tanečnímu betlu, přestože ví, že Veronika je dobrá tanečnice, má tanec ráda a navíc sportuje. To samé ví Veronika o Tomášovi. Ví ale, že pokud se rozhodne do toho jít, tak sázku prohraje a skončí na ulici jako bezdomovec. Má totiž informace, které jí jednoznačně radí, jak se rozhodnout. Stačí se podívat na toto video.
Král Jan Lucemburský by výtečný bojovník, který se zúčastnil mnoha vítězných bitev, ale v bitvě Kresčaku udělal fakt nezodpovědné rozhodnutí. Zcela slepý své družině nařídil, aby ho dovedli k protivníkům „na dosah meče“. Bez zraku neměl šanci, i když válečnické zkušenosti a dovednosti měl obrovské. V této bitvě padl a odešel do věčných lovišť.
Jeho synek Karel IV. byl podobný týpek jako otec, i kdž byl císař. I on se účastnil řady bitev a rytířských turnajů až do 35 let, přestože věděl, jak dopadl jeho otec. V jednom z turnajů byl zasažen dřevcem do obličeje, díky čemuž se dolní čelist zarazila do hlavy a byla poškozena i krční páteř s míchou. V nehybné poloze strávil dlouhé týdny. Díky lékařům se z toho dostal a mohl tak uskutečnit mnoho státnických rozhodnutí, ale po celý život nemohl otáčet hlavou, protože jeho hybnost byla výrazně omezena. Hlava byla vykloněna na stranu ve strnulé pozici a trpěl trvalými bolestmi. A k do za to může? Jedno blbé rozhodnutí.