Ahoj všichni,
letošní červenec je fakt mazec! Naše rodina se snažila vymyslet, kam vyrazíme na dovolenou, a věřte mi, že to bylo jako skládat Rubikovu kostku poslepu. Každý z nás chtěl něco úplně jiného, takže to bylo fakt na palici.
Začnu od začátku. Jsme čtyři: mamka, tatik, moje starší ségra a já. Ségra, co už je plnoletá, přišla s nápadem, že bychom mohli jet jako rodinka na poznávačku do Toskánska. Nejprve to znělo fajn, ale pak jsme zjistili, že je tam teď vedro jak v pekle, nikdo z dospělých nechce moc řídit a levné ubytko je dávno fuč.
Máma má ráda dovolené, co moc nestojí a jsou kratší, protože má plno práce. Táta je pohodář, jakože je mu jedno, kam jedeme, ale vedro nesnáší. A já? Taky bych ráda do Itálie, ale spíš v chladnějším počasí.
Takže jsme se hádali, dokud jsme nebyli všichni naštvaní. Ségra se tvářila uraženě, táta diplomaticky mlčel a my s mamkou jsme se to snažili řešit. Nakonec jsme se rozhodli udělat si takovou malou rodinnou anketu. Vytvořili jsme tabulku, kde jsme si sepsali, co každý z nás chce: pohodlí, náklady, zdravotní bezpečnost a tak. Každý jsme pak hodnotili, která destinace by tomu mohla vyhovovat.
A jak to dopadlo? Vítězem se stala severní část Polska – konkrétně Gdaňsk, Sopoty a Leba. Tady je proč:
Pohodlí a zdraví: Počasí tam je v pohodě, což je pro tátu super. Cesta není tak dlouhá a můžeme jet autem, takže se všichni dospělí můžou střídat v řízení.
Náklady: Polsko je levnější a ubytování vypadá dobře, což potěšilo mámu.
Kulturní a poznávací zážitky: Gdaňsk má skvělou historii, Sopoty krásné pláže a Leba úžasnou přírodu. Ségra nakonec kývla, protože má ráda ty poznávačky.
Moje preference: Já jsem byla spokojená, protože jsem stejně jednou chtěla do Polska jet a vyhneme se vedru.
Takže pokud se taky nemůžete dohodnout, kam na dovču, zkuste si udělat takovou rodinnou anketu jako my. Fakt to pomohlo a nakonec jsme všichni spokojení a dokonce se těšíme. Jedem na přelomu července a srpna, tak nám držte palce.
Doufám, že vás můj příběh bavil a že taky zažijete super prázdniny!
Mějte se fajn, Aneta